Časté příběhy

Naštěstí je tu i jiná možnost než vyčerpání veškeré dovolené. Vzhledem k tomu, že maminka byla v nemocnici hospitalizována déle než 4 dny a bude po propuštění vyžadovat dlouhodobou péči, mohla byste mít nárok na tzv. dlouhodobé ošetřovné.

Je potřeba, aby Vám ošetřující lékař při propouštění vystavil rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Vy poté vyplníte formulář (odkaz zde) a maminka Vám písemně udělí souhlas s tím, že o ni budete pečovat. Veškeré podklady následně předáte svému zaměstnavateli, který je postoupí OSSZ (okresní správě sociálního zabezpečení).

Na základě dlouhodobého ošetřovného se můžete o maminku starat až 90 dní a je Vám od prvního dne vypláceno 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Vzhledem k tomu, že došlo ke zhoršení projevů demence, možná bude maminka určitou míru dopomoci potřebovat i po uplynutí těchto 90 dnů. Uvidíte, jak se bude situace vyvíjet v prvních týdnech po návratu domů. Pokud se Vám bude zdát, že se maminka do budoucna o všechno sama nepostará, klidně se znovu ozvěte a podíváme se společně na další možnosti, jaké máte (např. příspěvek na péči či využití terénních služeb).

Ano, jedná se o tzv. příspěvek na péči. Je to dávka určená lidem, kteří z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc někoho dalšího ke svému každodennímu fungování.

Příspěvek lze získat ve 4 různých výších podle toho, jak velkou pomoc žadatel potřebuje. Existují tedy čtyři stupně závislosti a jim odpovídající výše příspěvku. U dospělých osob je to 1 300 Kč, 5 400 Kč, 14 800 Kč nebo 23 000 Kč měsíčně. 

Stupeň závislosti se hodnotí na základě lékařské zprávy a výsledků sociálního šetření. Sociální šetření probíhá tak, že k seniorovi domů přijde sociální pracovník z úřadu práce a zjišťuje, jak zvládá běžné úkony – zda chodí sám, potřebuje chodítko, nebo je ležící; jak si zvládne uvařit, najíst se, jakou pomoc potřebuje při hygieně nebo třeba při cestě k lékaři. Rodinám vždy doporučujeme, aby u tohoto šetření byl přítomen i pečující příbuzný a mohl případně doplňovat důležité informace.

Žádost o příspěvek na péči se podává na úřadu práce. Jako přílohu rovnou dodejte aktuální lékařskou zprávu, ideálně od specialisty, u kterého se tatínek léčí s nemocí, jež nejvíce ovlivňuje jeho fungování, nebo od praktického lékaře. Úřad práce by si zprávu v opačném případě stejně vyžádal. Vyřizování žádosti může aktuálně trvat i 4 měsíce, nicméně v případě přiznání je dávka doplacena zpětně ode dne podání žádosti.

Je pak na uvážení vašeho otce, zda si bude z příspěvku platit profesionální sociální služby, které za ním přijdou a pomohou mu, nebo finance využije k tomu, aby vám částečně dorovnal výpadek příjmů za snížený úvazek - případně se může rozhodnout pro kombinaci obojího.

Pokud se o otce budete starat a bude mu přiznán příspěvek ve II. nebo vyšším stupni, máte navíc nárok stát se hlavní pečující osobou (po nahlášení na úřadu práce) a stát za vás bude platit zdravotní pojištění.

Zvyknout si v novém prostředí a vybudovat si znovu domov stojí mnoho sil. Je tedy naprosto pochopitelné, že se dalšímu stěhování chcete vyhnout.

Řešením ve vaší situaci by mohla být nová dávka státní sociální pomoci (často se o ní v médiích mluví jako o tzv. „superdávce“). Ta nahradila původní příspěvek na bydlení a sjednotila systém pomoci. Je určena právě domácnostem, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbývá dostatek prostředků na běžný život.

Vzhledem k tomu, že žijete sama, do příjmů se bude započítávat pouze váš starobní důchod (pokud byste pobírala například i příspěvek na péči, ten se pro tyto účely nezapočítává). Do výdajů na bydlení se naopak počítá nejen samotný nájem, ale také poplatky za služby (vodné, stočné, odvoz odpadu) a zálohy na energie.

O dávku si můžete požádat on-line přes klientský portál Jenda. U elektronické žádosti navíc některé položky, jako je přesná výše důchodu, už často není nutné složitě dokládat, protože si je úřad umí zjistit sám. Pokud byste on-line formu využít nechtěla, můžete o dávku samozřejmě požádat i osobně na příslušné pobočce úřadu práce.

S největší pravděpodobností vás bude ještě během hospitalizace kontaktovat zdravotně-sociální pracovník nemocnice, který by s vámi měl možnosti následné péče probrat. Je ale výhodou, pokud už předem získáte základní přehled o dostupných variantách. 

Je možné, pokud tomu odpovídá maminčin stav, najít nějaké zařízení poskytující následnou péči ideálně s velkým podílem rehabilitace. Tato rehabilitace je zaměřena na obnovení samostatnosti člověka, aby mohl co nejvíc věcí zvládat sám. Pobyt v tomto zařízení záleží na zdravotním stavu pacienta, ale je maximálně na 3 měsíce. 

Možnosti se odvíjejí od aktuálního zdravotního stavu maminky:

• Následná lůžková péče (rehabilitace): Pokud tomu odpovídá maminčin stav, lze požádat o přesun do zařízení následné péče s důrazem na rehabilitaci. Cílem je obnova samostatnosti, aby pacient zvládal co nejvíce úkonů sám. Pobyt v těchto zařízeních je dočasný a odvíjí se od zdravotního stavu.

• Dlouhodobé ošetřovné: Pokud maminka půjde domů a bude potřebovat celodenní péči, můžete se k ní dočasně přesunout a využít tzv. dlouhodobé ošetřovné. Jde o dávku nemocenského pojištění, díky které získáte volno z práce až na 90 dní (během této doby se můžete v péči střídat například s dalšími příbuznými). Pozor: Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče musí vystavit ošetřující lékař v nemocnici nejpozději v den propuštění, dávku nelze vyřídit zpětně.

• Terénní zdravotní péče (Domácí péče): Pokud půjde maminka domů a bude potřebovat odborné zdravotní úkony (např. převazy, podávání injekcí), může k ní docházet zdravotní sestra. Tuto péči předepisuje ošetřující lékař při propuštění nebo následně praktický lékař a je hrazena ze zdravotního pojištění.

• Terénní sociální služby: Pokud maminka potřebuje spíše dopomoc s běžným fungováním a vy nemůžete být trvale přítomni, lze využít placené sociální služby. Pečovatelskou službu si najímáte na konkrétní úkony (donáška oběda, pomoc s hygienou, nákupy), zatímco osobní asistence je flexibilnější a asistent je u seniora přítomen ve sjednaných časech a pomáhá mu se vším, co je aktuálně potřeba.

Určitě není nutné, aby rodiče při zhoršení soběstačnosti odcházeli hned do pobytového zařízení (domova pro seniory). Naopak, pobyt v domácím a známém prostředí je pro ně většinou tou nejlepší volbou, pokud se správně nastaví podpora.

Záleží především na tom, s čím přesně rodiče potřebují pomoci. Možností je hned několik a dají se výborně kombinovat:

• Pečovatelská služba nebo osobní asistence: Tyto terénní sociální služby pomáhají se zvládáním každodenního života. Umí pomoci s chodem domácnosti, osobní hygienou, nákupy, přípravou jídla, ale mohou rodiče také doprovodit k lékaři.

• Domácí zdravotní péče: Pokud by rodiče potřebovali pomoc přímo se zdravotními úkony (např. podat lék injekčně, změřit tlak, připravit dávkovač léků apod.), může k nim docházet zdravotní sestra. Potřebu a četnost těchto návštěv posuzuje a předepisuje praktický lékař (péče je pak hrazena ze zdravotního pojištění).

• Dobrovolnické programy: Obě zmíněné služby je možné doplnit třeba i návštěvami dobrovolníků, kteří mohou rodičům dělat společnost, povídat si s nimi nebo s nimi jít na procházku.

Nejlepším dalším krokem je spojit se s naší poradnou - ať už telefonicky, on-line, nebo se můžeme potkat osobně u nás v kanceláři. Můžeme tak blíže probrat konkrétní situaci vašich rodičů a zjistit, jaký typ služeb (nebo jejich kombinace) by jim nejlépe vyhovoval. Zároveň vám rádi předáme kontakty na konkrétní poskytovatele péče v jejich okolí.

Ve vaší situaci by bylo nejvhodnějším řešením takzvané svěřenské nástupnictví. To znamená, že určíte primárního dědice (ve vašem případě druhého z manželů), který bude majetek vlastnit a spravovat do předem určené doby nebo do splnění stanovené podmínky (zpravidla do okamžiku jeho vlastní smrti). Teprve poté majetek s konečnou platností získají následní dědicové (tedy vaše děti).

Toto opatření lze učinit v rámci závěti a je pro dědice právně závazné. Vzhledem k právní složitosti tohoto kroku ale velmi doporučujeme nechat si takovou závěť sepsat přímo u notáře, abyste předešli případným formálním chybám a budoucím sporům. Závěť se svěřenským nástupnictvím byste v takovém případě měli sepsat oba - vy pro případ své smrti a váš manžel pro případ své.

Máte pravdu, že obě vaše děti jsou podle zákona takzvaní nepominutelní dědicové. To znamená, že mají nárok na určitou minimální část pozůstalosti, a to i v případě, že byste jedno z nich v závěti zcela vynechal (pokud nedojde k platnému vydědění, pro které ve vaší situaci nejsou naplněny přísné zákonné důvody).

Pokud nemáte manžela/manželku, dělil by se váš majetek ze zákona mezi vaše dvě děti stejným dílem - každé by mělo nárok na polovinu.

Kdybyste se ale rozhodl sepsat závěť a jednoho z potomků v ní vynechal, měl by tento potomek vzhledem ke svému postavení zletilého nepominutelného dědice nárok minimálně na 1/4 svého zákonného podílu. Ve vašem případě by to tedy byla 1/4 z oné poloviny majetku (což odpovídá 1/8 z celé pozůstalosti). Zároveň platí, že tento povinný díl se většinou nevyplácí přímo podílem na nemovitosti, ale v penězích.

Řešením vaší situace je tedy sepsat závěť, ve které upravíte dědické podíly tak, aby potomek, který vám nyní více pomáhá, zdědil větší část majetku (například celou nemovitost). Pokud druhému potomkovi odkážete, nebo mu bude následně z pozůstalosti vyplacena, alespoň hodnota odpovídající výše zmíněné 1/4 jeho zákonného podílu, je takové uspořádání naprosto v pořádku.