Výživa patří mezi základní lidské potřeby. Pro udržení zdraví ve vyšším věku, prevenci nemocí a zachování života je však nutná i kvalita stravy nejen její množství. Mimo sytící, tedy bazální a preventivní funkci, naplňuje výživa i funkce sociálně-psychologické a stává se tak prostředkem k zachování psychické pohody a sounáležitosti.
Senioři jsou různorodou skupinou populace se specifickými výživovými nároky, které se liší v závislosti na věku, pohlaví, aktuálním zdravotním stavu a přidružených chorobách, pohybové aktivitě, stravovacích zvyklostech a možnostech. Důležitá je i míra soběstačnosti seniora, tedy jeho závislost na druhé osobě a schopnost nákupu a přípravy stravy. Stárnutí provázejí fyziologické (přirozené) změny projevující se např. úbytkem funkční zdatnosti – nižší výkonností, zhoršením kognitivních funkcí, ztrátou chrupu, poruchou polykání či omezením senzorických vlastností (chuť a čich). Existuje však několik společných jmenovatelů optimálního stravování, které jsou obecně platné i mimo geriatrickou populaci.
Jak na správné stravování?
K hlavním zásadám správného stravování ve vyšším věku patří pestrost, optimální velikost porcí – přiměřenost, vhodná skladba stravy a pravidelnost. Senioři především na pestrost stravy zpravidla nedbají, vynechávají potraviny a pokrmy, kterou jsou pro ně z nějakého důvodu obtížně konzumovatelné (např. vynechání určitých druhů ovoce a zeleniny kvůli zhoršenému stavu chrupu), popř. finančně nákladné nebo jim způsobují zažívací obtíže (např. mléko při nesnášenlivosti mléčného cukru). Pestrý jídelníček složený z kvalitních potravin je velmi důležitý nejen proto, že zajišťuje dostatek všech základních živin, minerálních látek, vitaminů a stopových prvků, ale je i prostředkem ke zlepšení apetitu a potěšení z jídla.
Pravidelnost ve stravování napomáhá udržovat dostatečný, přiměřený kalorický příjem
V závislosti na zvyklostech seniora je vhodná konzumace 3-5 jídel v průběhu dne. Malé svačiny během dopoledne a odpoledne mohou vhodně doplnit nedostatečný příjem stravy a zvýšit chuť k jídlu. Pestrý a lákavý jídelníček by měl obsahovat co nejvíce různých druhů potravin, s důrazem na dostatečné množství zdrojů kvalitních bílkovin – mléčné výrobky, vejce, maso, ryby, luštěniny, ale také obiloviny a kvalitní výrobky z nich, ořechy, ovoce a zeleninu upravenou do konzistence, která je pro daného seniora snadno konzumovatelná. Pokud je to možné (především pokud senior trpí nechutenstvím nebo podvýživou) je vhodné zvážit vhodnost všech nastavených dietních omezení. Senioři často dodržují dietní opatření dlouhá léta i přesto, že jejich terapeutický účinek již pominul nebo nepřináší žádné výhody pro aktuální zdravotní stav (např. šetřící dietu po před několika lety prodělané operaci žlučníku). Takové restrikce zpravidla snižují apetit a výrazně omezují výběr potravin, což není žádoucí.
Kvalita konzumovaných potravin a velikost porcí je důležitá i proto, aby senior přílišně nepřibýval na hmotnosti, přestože mírná nadváha společně s dobrou fyzickou kondicí jsou ve vyšším věku výhodou.
Obtíže spojené s vyšším věkem
Vyšší věk je spojen také s poruchou senzorických funkcí (poruchou čichu a chuti), je tedy vhodné při přípravě jídla používat více druhů koření. Není preferováno dosolování, ale spíše využívání různých druhů zelených bylin.
Při obtížích s kousáním či polykáním je třeba připravovat pokrmy v takové konzistenci, která je pro seniora snadno konzumovatelná – například delším vařením, mixováním, pasírováním, mletím či krájením na drobné kousky, ale zároveň je nutné dbát na to, aby byl pokrm i v upravené textuře nadále vizuálně lákavý a připravený z kvalitních potravin. Konzumace ovoce a zeleniny v syrovém stavu bývá v mnoha ohledech problematická, i zde je možné využít různé druhy úprav – ovoce a zeleninu oloupat, nastrouhat či nakrájet na menší kousky a podávat v podobě “finger food” či např. z oblíbených druhů ovoce připravit pyré či domácí kompot. Zelenina je pak vhodná k přípravě krémových polévek nebo jako doplněk standardních příloh (např. hráškové či mrkvové pyré).
Společné jídlo v kruhu přátel
Podstatnou součástí stravování je i kultura stolování. Senior by neměl jíst o samotě, a to ani pokud je institucionalizován. Společné jídlo v kruhu přátel, rodiny či kolektivu dalších seniorů prokazatelně zvyšuje množství zkonzumovaných porcí a zároveň s sebou přináší potěšení z příjemně strávených chvil.
Pitný režim
Je nesmírně důležité myslet i na pitný režim – senioři jsou přirozeně více ohrožení dehydratací a jejími komplikacemi, proto je třeba příjem tekutin v průběhu dne sledovat. Senior by měl, pokud zde neexistuje zdravotní důvod, vypít alespoň 1,5 l tekutin denně, a to ideálně v podobě čisté vody, ředěných ovocných šťáv či slabých čajových nálevů.
Kde hledat pomoc?
Poruchám výživy je vždy účinnější předcházet, než je léčit, proto je důležité vyhledat pomoc včas. V případě, že se nedaří udržet dostatečný příjem stravy ani tělesnou hmotnost a uspokojivý funkční stav, je na místě vyhledat odbornou radu – konzultaci s nutričním terapeutem či lékařem nutricionistou. Seznam ambulancí nutričních terapeutů je možné nalézt na stránkách České asociace nutričních terapeutů, seznam ambulancí lékařů nutricionistů je poté na stránkách Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Odborníci pomohou s výběrem optimální nutriční podpory, nastaví odpovídající dietní doporučení, popř. doporučí konzultaci s dalším odborníkem.
Tereza Vágnerová, nutriční terapeut specialista a odborná asistentka při 1. LF UK
Komentáře