Medicína v posledních letech zaznamenává řadu úspěchů, ale s prodlužující se délkou života narůstá i množství jedinců, kteří jsou postižení různými chorobami specifickými pro vyšší věk, přičemž populace starší 65 let tvoří v rozvinutých zemích až 15 % veškerého obyvatelstva.

Bojujeme proti demenci

K typickým psychickým poruchám tohoto věku patří demence, kterou považujeme za obzvláště závažnou, protože její průběh lze pouze zmírnit, ale ne zcela zastavit, což platí pouze pro lehké a střední stupně postižení.

V Sue Ryder již pár let pracujeme s metodou, která je velmi přínosná pro naše seniory. Jmenuje se Psychobiografický model péče (dále jen PBM). Jedná se o ošetřovatelský model péče o seniory, se symptomy demence, se změnami ve způsobech chování a sníženou schopností orientace.

Tvůrcem je rakouský prof. Erwin Böhm. On vytyčil v péči o seniory následné cíle:

  • Znovuoživit psychiku klienta - tzv. elan vital

  • Oživit zájem pečujících

  • Rozšířit vnímání společenské normalit

Základním hybným bodem je oživení zájmu člověka, tím i oživení jeho psychiky, což nelze udělat jinak, než skrze znalost biografie, nabízením odpovídajících smysluplných činností, stimulů, na které senior zareaguje - odtud Psycho-biografický model.

Jeho motto:Nejdřív rozhýbej duši, potom tělo!“

Psychobiografický model péče objevily v roce 2012 tehdejší staniční sestřičky Domova pro seniory Sue Ryder na konferenci týkající se seniorů. Na to konto poté absolvovaly kurz „Aktivizace seniorů s využitím prvků Biografie“.

Příklad z naší praxe v Sue Ryder

Pan Josef celý života pracoval se dřevem. Poprosili jsme ho, zda by nám obrousil a nalakoval komodu na jídelnu. Klient se do té doby nepostavil, nechodil. Jeho přáním, když se nastěhoval do Sue Ryder, bylo postavit se na nohy a ujít pár kroků. Při prvním broušení, se pan J. sám zvedl z vozíku a vestoje začal brousit komodu… Dívali jsme se na něj s údivem a velkou radostí. Rozhýbali jsme mysl a reagovalo automaticky jeho tělo.

Od roku 2013 jsme tedy v našem domově začali pracovat s biografií klienta. Co to znamená?

Smyslem práce s biografií seniora je nalézt v životním příběhu klíč ke klientovi a navigaci pro poskytování přiměřené péče.

Životní příběh nám slouží jako

  • Komunikační instrument - jak navázat kontakt, důvěru, posunout vztah do roviny spolupráce

  • Klíč k zachování zvyků a rituálů – „takto jsem vždycky žil“

  • Rychlejší odhalení přání a potřeb klienta - péče a aktivizace na míru

  • Zachování orientace

A jak to probíhá v praxi?

Naši kolegové jsou interně i externě proškolováni v práci s biografií.

Na základě těchto školení všichni v přímé péči umíme sepsat s klientem jeho biografii a dle ní se pak řídit při sestavování individuálního plánu klienta. Pečovatelům s touto oblastí pomáhá metodik PBM.

V péči se my přizpůsobujeme seniorovi, vycházíme vstříc zvykům a rituálům, které senior má, dbáme na to, aby mohl v maximální možné míře rozhodovat o svém životě a aktivně se podílel na péči o sebe.

Čím to děláme?

Od roku 2013 jsme postupně přešli na skupinovou péči. Směrem k naplnění této vize, jsme týmy pečovatelů a sester v dopoledních hodinách posílili přítomností ergoterapeuta/aktivizačního pracovníka a rehabilitačního pracovníka. Zároveň jsou klientům k dispozici psycholog a kaplan. Součástí týmu je i nutriční terapeut, který se snaží vycházet klientům vstříc a podporovat jejich stravovací rituály (např. k snídani chleba a melta, po obědě káva s dortíkem…).

Velkou úlohu mají i sociální pracovníci, kteří navazují vztah s klientem a jeho rodinou již před nástupem klienta do domova a poté v něm pokračují i nadále.

Pečovatelé se řídí i tím, kdy byli naši klienti zvyklí vstávat a díky tomu došlo k posunutí pracovní doby pracovníků (bylo potřeba posílit noční směnu v brzkých ranních hodinách).

Dokument „Aktivity denního života“ nám usnadňuje orientaci v tom, co u kterého klienta a nejlépe v jaký čas máme dělat. Klienty mají rozdělené do vyvážených skupin dle náročnosti péče a každý pracovník je zodpovědný za svoji skupinu klientů.

Na odděleních došlo ke změnám prostředí, zejména na jídelnách jednotlivých oddělení, pomalu se začaly měnit chodby a přibyla další zákoutí. Pečovatelé začali více promýšlet víkendové aktivity, začalo se péct, hrát stolní hry. Přibylo více aktivit, které byly tematicky zaměřené třeba na roční období jako loupání kukuřice, letní grilování, oslava MDŽ, dušiček atd. Také jsme se více zaměřili na individuální výlety a s jednotlivými klienty navštívili jejich oblíbená místa. Splnili jsme jim přání jet bezbariérovou tramvají nebo si zajet nakoupit do Kauflandu.

Snažíme se také plnit poslední přání klientů, např. podívat se na horu Říp (po cestě jsme se s paní Marií zastavili i v oblíbené cukrárně v Roudnici n. Labem, která tam funguje již 60 let) nebo navštívit rodný dům...

Rádi bychom, aby si klienti do svého pokoje donesli ze svého domova co nejvíce věcí (nábytek, lampičku, obrazy, povlečení, oblíbený hrnek). To jim může zpříjemnit život a zároveň vést k jejich orientaci.

A v neposlední řadě jsme zorganizovali několik neformálních setkání s našimi klienty a jejich rodinnými příslušníky jako příprava Velikonoc, Vánoc, letní grilování. Nebo jen tak pro radost vzniklé zpívání venku na zahradě a samozřejmě oslavy významných životních jubileí.

Jana Linhartová, metodik Psychobiografického modelu péče