Alzheimerovu chorobu a jiná onemocnění způsobující demenci podceňuje často nejen sám pacient a jeho okolí, ale také mnozí z lékařů.
Jak poznat, zda se u vašeho blízkého začíná projevovat Alzheimerova choroba?
Deset příznaků dle České alzheimerovské společnosti, které by vás měly varovat
Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly
Zapomínat je lidské. Každému se stane, že občas zapomene na některé pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků, a vzpomene si na ně až později. Lidé trpící Alzheimerovou nemocí však zapomínají velmi často a nedokáží si na tyto věci vzpomenout vůbec.
Problémy s vykonáváním běžných činností
Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití. Proto někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je pozdě. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však připraví jídlo, a nejen že jej zapomenou dát na stůl, ale zapomenou i na to, že vůbec začali s jeho přípravou.
Problémy s vyjadřováním
Každý má občas problém najít správné slovo. Člověk trpící Alzheimerovou chorobou však zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.
Časová a místní dezorientace
Každý někdy zapomene, jaký je den, a kam vlastně jede. To je běžné. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se snadno ztratí i ve vlastní ulici, nevědí, kde jsou, jak se tam dostali a ani jak najít cestu domů.
Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
Lidé se někdy tak zaberou do určité činnosti, že například na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Často se také nesmyslně obléknou — například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.
Problémy s abstraktním myšlením
Placení účtů může kdekoho vyvést z míry, obzvlášť pokud je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí však často úplně zapomene, co čísla na účtence znamenají, a co s nimi má dělat.
Odkládání věcí na nesprávné místo
Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa — žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky apod.
Změny v náladě nebo chování
Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč či podlehne návalu hněvu, a to i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.
Změny osobnosti
Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Avšak člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zcela zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.
Ztráta iniciativy
Občas je člověk znuděn domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, a je to úplně normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí však může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.
Podrobnější informace a kontakty na pracoviště zabývající se Alzheimerovou chorobou najdete na stránkách České alzheimerovské společnosti.
Ošetřující lékař by měl provést
- Pečlivé klinické vyšetření a zhodnocení vývoje stavu pacienta, a to nejlépe i s jeho rodinou. Vyšetření by mělo být zaměřeno zejména na popsání poruchy paměti a eventuálních poruch chování, poruch jednání v jednoduchých či složitějších situacích a poruch vyjadřování, schopnosti organizovat složitější události a schopnosti soustředit se.
- Základní laboratorní vyšetření - krevní obraz, moč, jaterní a ledvinné funkce, funkce štítné žlázy, úroveň hladiny tuků v krvi.
- Základní testy - MMSE (Mini Mental State Examination – orientační test kognitivních funkcí) a test hodin (Clock Test).
- Na základě těchto testů nebo jiných skutečností (porucha paměti taková, že pacientovi negativně ovlivňuje život, obtíže v práci z důvodu této poruchy, zhoršení soběstačnosti atd.) odesílá pacienta ke specialistovi, který se touto problematikou zabývá.
Specialista (geriatr, neurolog, psychiatr), který se danou problematikou zabývá
- Zhodnotí výše uvedená vyšetření a doplní je eventuálně o další potřebná vyšetření - zejména baterie testů k posouzení kognitivních funkcí, orientační psychiatrický a neurologický stav, stav soběstačnosti. Odesílá pacienta na zobrazovací vyšetření mozku (nejčastěji CT nebo magnetickou rezonanci - MRI).
- V případě, že se jedná o kognitivní poruchu, stanoví pravděpodobnou příčinu, zda se jedná o Alzheimerovu chorobu nebo o jiné onemocnění či poruchu.
- V případě mírné kognitivní poruchy (stavu, který ještě neodpovídá demenci) jsou na místě preventivní opatření a pečlivé sledování stavu
- V případě, že se jedná o Alzheimerovu chorobu a výsledky testu MMSE jsou v rozmezí 25–13 bodů, zahájí terapii inhibitory acetylcholinesterázy. Doporučí další opatření, průběžně sleduje stav pacienta a je k dispozici ošetřujícímu lékaři, který s ním konzultuje v případě nejasností či komplikací.
- V případě, že se nejedná o Alzheimerovu chorobu, volí jiné terapeutické postupy. Pacienty kontroluje dle potřeby, a zůstává k dispozici ošetřujícímu (praktickému) lélaři a také rodině pacienta, kteří s ním konzultují jednotlivé komplikující situace.
- Tým tohoto specialisty poskytne pacientovi i jeho rodině veškeré dostupné informace i v písemné formě a seznámí je se všemi typy pomoci a služeb, které jsou dostupné a vhodné.
15. 3. 2022, aktualizováno 7. 6. 2023
