Naše cesta občas bohužel zamíří i do nemocnice, a proto je dobré vědět, jaká práva a povinnosti jako pacienti máme. Dnes si vysvětlíme, co jsou osobní údaje ve zdravotnictví, komu může lékař sdělit informace o vašem zdravotním stavu či kdo může nahlížet do vaší zdravotní dokumentace a zda lze tento okruh lidí omezit. Dále rozebereme otázky, kdy je k péči o zdraví nutný váš souhlas a za jakých podmínek můžete být hospitalizováni bez vyjádření souhlasu.
Co jsou osobní údaje?
Osobními údaji ve zdravotnictví jsou vaše jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, příp. číslo občanského průkazu a podobné informace, na základě kterých vás lze identifikovat. Tyto informace musíte lékaři sdělit, aby vám mohl založit tzv. kartu neboli zdravotní dokumentaci. Ve zdravotnictví je hlavním osobním údajem rodné číslo. Vaše rodné číslo je obsažené ve vaší zdravotnické dokumentaci na konkrétním pracovišti, případně v evidenci nazývající se Národní zdravotnický informační systém. Tyto údaje jsou přísně chráněny, aby je někdo nezneužil. Vedle osobních údajů máte jako pacienti povinnost sdělit zdravotnickému pracovníku všechny závažné skutečnosti týkající se vašeho zdravotního stavu a také informaci, zda jste nyní nakažený nějakou infekční nemocí, např. koronavirem.
Kdo může do dokumentace nahlížet?
Do zdravotní dokumentace můžete nahlížet vy jako pacient, váš zákonný zástupce, pokud nějakého máte nebo opatrovník a dále osoby výslovně určené pacientem. V případě smrti pacienta mohou do zdravotní dokumentace nahlížet osoby jemu blízké. Blízkými osobami jsou např. rodiče, potomci, manžel či jiné osoby v rodinném či sešvagřeném poměru, které újmu na druhém pociťují jako újmu vlastní. Pacient může určité osoby také z nahlížení do jeho zdravotní dokumentace vyloučit. Takovým osobám, vůči kterým pacient vyslovil přímý zákaz sdělovat informace, budou informace poskytnuty pouze v nezbytném rozsahu a pouze za předpokladu, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví (například z důvodu dědičné nemoci).
Dříve zmíněné osoby blízké, tedy manžel, rodič, potomek apod., mají také právo na informace ohledně zdravotního stavu pacienta. V případě, že budete schopni vyslovit, jakým osobám může lékař sdělit informace o vašem zdravotním stavu či jakým naopak toto sdělit nesmí, lékař bude postupovat dle vašeho přání.
Informovaný souhlas
Do zdravotnického zařízení můžete být přijati pouze s vaším souhlasem. Je pravděpodobné, že po vás pan doktor bude chtít tento „informovaný souhlas“ podepsat písemně, aby měl důkaz o tom, že jste s konkrétními zdravotními službami opravdu souhlasili. Konkrétní zdravotní službu můžete samozřejmě také odmítnout, pak v případě, že by mohl být tímto „odmítnutím“ ohrožen váš zdravotní stav, budete muset podepsat tzv. „revers“, což je vlastně to prohlášení o odmítnutí poskytnutí zdravotní služby, přestože na jejím poskytnutí lékaři trvají.
V případě, že pacient není schopen s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s určitým zákrokem, je možné, aby za něj tento souhlas vyslovila jiná osoba. Takovou osobu si můžete předem určit, a v případě, že žádnou neurčíte, nebo taková osoba není dosažitelná, pak může dát souhlas váš manžel, v případě, že ani ten není k dispozici, tak rodič a když nelze sehnat ani rodiče, pak může tento souhlas učinit jiná svéprávná osoba blízká (takže to nemůže být třeba nezletilé dítě, protože nemá plnou svéprávnost), ale může to být např. sourozenec, dospělý potomek apod. Zároveň si můžete při nástupu do péče přímo určit osoby, kterým budou tyto informace poskytovány, nebo z toho naopak konkrétní osoby vyloučit.
Dříve vyslovené přání
Souhlas k provedení zdravotního zákroku můžete vyslovit i do budoucna, tedy předtím, než vůbec zjistíte, že takovou zdravotní službu budete potřebovat. Tomu se říká „dříve vyslovené přání“. Tímto způsobem např. můžete stanovit, že nechcete být uměle udržováni při životě. Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu s ověřenými podpisy. Takové přání nesmí být lékaři respektováno v případě, že již neodpovídá vývojovému stádiu zdravotnických služeb, tzn., že medicína již pokročila a postup je nyní odlišný než byl v době podpisu „dříve vysloveného přání“, vede k aktivnímu způsobení smrti, tzn., že takovým přáním tedy nesmí být například odpojení od přístrojů, nebo ohrožuje jiné osoby, např. kdyby měl být dárcem krve konkrétní člověk, kterému by z jeho zdravotních důvodů v danou dobu neměla být krev odebrána.
V určitých případech je možné, aby byla pacientovi poskytnuta neodkladná péče, přestože s hospitalizací či s konkrétním zákrokem souhlas nevyslovil. Prvním důvodem pro poskytnutí péče bez souhlasu pacienta je, že jeho zdravotní stav neumožňuje, aby souhlas vyjádřil a druhým důvodem je vážná duševní porucha, která by v případě neléčení mohla vést k vážnému poškození zdraví pacienta.
I lékař může odmítnou poskytnutí zdravotní služby
Zajímavé je, že i lékař může odmítnout poskytnout zdravotní služby konkrétnímu pacientovi, ale pouze v případě, že se nejedná o neodkladnou péči, kterou jsme si vysvětlili před chvilkou. Lékař může odmítnout poskytnutí péče v případě, že odmítnete prokázání totožnosti. Stejný důvod platí i pro osobu, která by chtěla hospitalizovaného pacienta navštívit, pokud odmítne prokázání své totožnosti, je možné že ji za pacientem nepustí. Samozřejmě totožnost této osoby může potvrdit i pacient, pokud je k tomu způsobilý a pak ho daná osoba navštívit smí.
Dále může lékař odmítnout přijetí pacienta do péče, když se nejedná o neodkladnou péči v případě, že hrozí překročení kapacity zařízení, že by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala výkon návštěvní služby, nebo když pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu. Dále může ukončit péči o pacienta, když pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený léčebný postup, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, nebo že přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb a dané neposkytování součinnosti nesouvisí s jeho zdravotním stavem. Vždy ale platí, že ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
Návštěvy ve zdravotnickém zařízení
Jedním z práv pacienta je také právo přijímat ve zdravotnickém zařízení návštěvy. Návštěvy se mohou konat, pokud to umožňuje zdravotní stav pacienta, nebudou ohrožovat ostatní pacienty a proběhnou v souladu s vnitřním řádem daného zařízení. Je možné, že si konkrétní zdravotní zařízení stanoví navíc další pravidla. Časté je to nyní za doby koronaviru, kdyby vláda zrušila zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních, je možné, aby konkrétní pracoviště vnitřním předpisem toto právo návštěv samo omezilo a pak je nutné takové omezení respektovat. Ale v případě, že vláda nezakáže návštěvy a zákaz návštěv nepřijme ani konkrétní poskytovatel zdravotních služeb, pak vás může navštívit kdokoli, jehož přítomnost sami neodmítnete.
Kdo a jak může vyřizovat osobní záležitosti v době hospitalizace?
V době, kdy jste hospitalizováni ve zdravotnickém zařízení, existuje okruh osob, které mohou vyřizovat vaše záležitosti za vás. Jednou z klasických forem zastoupení je udělení plné moci, což je dokument, na kterém je popsáno konkrétně kdo, koho, k čemu zmocňuje. Plná moc musí být písemná a podepsaná, a v určitých případech musí být podpis i úředně ověřen. Při běžných záležitostech ověřené podpisy nepotřebujete a stačí podepsat zmocnění, že konkrétní osoba pro vás může něco vykonat. V případě, že by se např. jednalo o vyzvedávání pošty či jiné zařizování na úřadech, tam už by mohl být vyžadován ověřený podpis, tak na to si raději dejte pozor. Bez plné moci vás v běžných záležitostech může zastupovat též váš manžel nebo manželka. Jedná se o zastoupení ze zákona, tudíž není potřeba žádné další plné moci.
Jak vyřešit přebírání důchodu?
V případě, že existují důvody, pro které nejste schopni sami přebírat váš důchod, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo s ním nezvládáte účelně nakládat nebo nejste schopni se podepsat, můžete určit osobu, která se stane tzv. zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění. Žádost se podává na obecním úřadě v místě trvalého bydliště příjemce důchodu (vás) a žadatelem je osoba, která se má stát zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění. Tento zvláštní příjemce je povinen dávku používat ve prospěch oprávněného (vás), tedy toho, pro koho je dávka původně určena a osob, které tento oprávněný vyživuje. Rozhodujícím orgánem je obecní úřad, ten bude chtít předložit dokumentaci dokazující patřičný důvod, proč je potřeba ustanovit zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (potvrzení ošetřujícího lékaře na formuláři, který tvoří přílohu žádosti), občanské průkazy obou osob a potvrzení o výši a druhu důchodu nebo doklad o tom, kým je dávka důchodového pojištění vyplácena. Pokud to zdravotní stav pacienta umožňuje je nutný i jeho souhlas, pokud ne, musí souhlas udělit jmenovaný opatrovník.
David Novotný, advokát
Komentáře