„Co se mnou bude, až….? A jak to zvládnu? Nezatíží to mou rodinu? A jak bych to vlastně chtěl?“
S přibývajícím věkem přibývají i problémy stáří. Je to přirozené, některé věci se zkrátka změnit nedají, musíme se s nimi smířit a přijmout je. Zároveň se ale na některé z nich můžeme připravit.
- Chci žít co nejdéle doma nebo dávám přednost třeba domovu pro seniory?
- A kde je ta hranice, kdy se to mění?
- Jaké služby mi mohou pomoci doma zůstat?
- Jsou v mém bydlišti dostupné?
- Chci zůstat v domě nebo bytě, kde žiju teď nebo to ještě změnit? A lze to?
To jsou jen některé otázky, které si musí senior zodpovědět, když se připravuje na pokračující stárnutí.
V ideální případě doporučujeme sejít se jako rodina, promluvit si o přáních seniora, o tom co je v našich silách jako rodiny, jak se kdo z nás chce a může zapojit. Takové setkání je možné i s odborníkem, který vám pomůže zorientovat se ve službách a možnostech.
Vždy je lepší podobné situace řešit v předstihu. Tlak a stres jsou nejhorší prostředky pro rozhodování. Mluvme spolu o svých představách, ale i o svých straších a nejistotách. Ty budou patrně jak u seniora, tak u jeho blízkých. Otevírají se témata nemocí, omezení, závislosti na ostatních, ale třeba i odchodu. To mohou být témata složitá a smutná, na která nejsme připraveni, každý si je potřebuje zpracovat a nějaký čas nám podobná diskuze zabere. Počítejme s tím. Protože kdo je připraven, není překvapen.
Mít plán je v tomto případě důležité i proto, že některé služby je třeba poptávat s dostatečným předstihem a jejich zmapování při diskuzích o budoucnosti může být velmi užitečné.
Ve stáří je pro nás stejně jako v jakékoli jiné životní etapě důležité moci o svém životě rozhodovat. A diskuze o představách a možnostech budoucího uspořádání je k tomu nejlepší cestou.
Komentáře