Před pár lety jsem v nějakém článku četl zajímavou větu: „Pohyb, znamená život.“ Už tehdy jsem s ní vnitřně souhlasil, ale teprve během následujících let jsem začal chápat jak hluboká pravda se v ní skrývá. Těžko se mnou bude dnes někdo polemizovat, že jedna z nejdůležitějších věcí v našem životě je zdraví. Bez něj nejde opravdu nic a když tak mnohem hůř. Všichni si to jistě v těchto nelehkých, pandemických měsících dobře uvědomujeme.
Co je vlastně přesně zdraví? Většinu z nás okamžitě napadne, že být zdravý, znamená, že nejsem nemocný. Světová zdravotnická organizace (WHO), ale definuje zdraví jako: „stav kompletní fyzické, mentální a sociální harmonie“ ne tedy pouze jako absenci nemoci nebo slabosti. Pohled na zdraví, je aktivní proces, ke kterému potřebujeme co nejvíce informací. Tyto informace, nám pak umožní udělat správná rozhodnutí hlavně v oblasti prevence, abychom své zdraví nejen udrželi, ale postupně ho i zlepšovali. Věřte mi, že prevence je opravdu klíčová.
Starat se o své tělo se určitě vyplatí
Podle všech statistik je naprostá většina úmrtí nejen v ČR, ale i v mnoha dalších zemích světa způsobená špatným (nezdravým) životním stylem. Na vedoucích pozicích se v ČR drží nemoci srdce, mozková cévní onemocnění, rakovina plic a rakovina tlustého střeva. Každý den se stáváme obětí svého nezdravého životního stylu a riskujeme, že se za pár let staneme jením z čísel těchto smutných statistik.
Je zcela jasné, že ať budeme dělat cokoliv, budeme stárnout. Tak už je život a jeho koloběh přírodou zařízen a je dobré to vnitřně akceptovat. Jak stárneme, naše tělo chátrá. Není už zdaleka tak pružné a silné jako před lety a to samozřejmě snižuje jeho schopnost bránit se účinně nemocem. Stárnutí je sice nevyhnutelné, ale rychlost s jakou stárneme ne. Samozřejmě, že v sobě všichni nosíme určitou genetickou výbavu po předcích se kterou jsme se už narodili. Ale to, že máme dispozici k infarktu neznamená, že nemůžeme toto riziko zmírnit. Všechno v životě se občas porouchá. Auto, počítač a samozřejmě i naše tělo. Naše těla nebyla stvořena z nezničitelního materiálu. Naopak, z velmi křehkého. Všichni o tom jistě víte své. Úrazy, zlomeniny a nemoci jsou patálie, se kterými se každý z nás musí během svého života často potýkat. Dobrá zpráva je, že náš organismus dostal od přírody schopnost si s většinou potíží sám poradit. Když se nad tím zamyslíte, někdy až zázračně. Musíme mu jen pomáhat a neházet klacky pod nohy.
Stejně tak jako je důležité starat se pravidelně o auto, (vydrží vám pak déle a lépe jezdí) určitě se nám vyplatí starat se o naše těla. Díky takové pravidelné údržbě, může naše tělo ujet ještě několik extra životních kilometrů. Nikdy není pozdě začít se o něj starat. Všechny vědecké studie potvrzují, že bez ohledu na to kolik vám je a i když jste až do této chvíle žili ne zrovna zdravým životním stylem, můžete to pořád změnit. Pokud budete s fyzickou aktivitou opravdu poctiví a vydržíte, změny, které pocítíte budou enormní. A nejen v těle. Pravidelná fyzická aktivita zlepšuje jak tělesné, tak i duševní zdraví. Navíc, což je v dnešní době koronaviru snad to nejdůležitější posiluje výrazně imunitní systém. Účinky na sobě budete moci pozorovat každý den.
Nejdůležitější je samozřejmě vůbec začít. Téměř všichni jsme od přírody líní a většinou se nám moc hýbat nechce. Jsem na tom úplně stejně. Pořádně se rozvalit na pohovce u televize, s počítačem, telefonem, knížkou, možná s něčím neskutečně dobrým a zároveň samozřejmě absolutně nezdravým....co říkáte?
Kdo by to neznal a komu by se to nelíbilo? K naší přirozené pohodlnosti se potom postupně přidávají i další argumenty, které se plíživě vkrádají s věkem. Téměř všechny je znám a jako bych je na dálku slyšel: „To už pro mě není. Já jsem na cvičení starý. Tohle je pro mladší. To by mě bolelo, já mám špatnou nohu, záda, rameno atd.“ S přibývajícími léty přichází bohužel i nechuť a strach ze cvičení, dlouhodobé nemoci, chronická bolest nebo i obava z případného pádu a následného zranění. Je to takový začarovaný kruh. Aniž bychom si to uvědomili, smiřujeme se pomalu s tím, že tělo funguje čím dál méně a podvědomě začínáme náš každodenní pohyb limitovat. Přitom bychom měli udělat pravý opak. ČÍM JE ČLOVĚK STARŠÍ, TÍM VÍC PRAVIDELNÝ POHYB POTŘEBUJE! Mladý organismus se regeneruje a sílí rychle. Těm starším to trvá o něco déle a proto bychom se o to více měli snažit. Dobrá zpráva je, že vaše tělo vás za tu snahu odmění. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržovat váhu, zlepšuje krevní oběh, drží pod kontrolou krevní tlak a může pomoci s prevencí takových strašáků jako je infarkt nebo mozková mrtvice.
Jak s pravidelným pohybem začít?
Jak tedy nejlépe začít? Doporučuji začít s něčím, co nás vyloženě neodrazuje. Těžko se někdo, kdo se léta pohybu vyhýbal vydá do fitnes centra a začne najednou zvedat těžké činky. A pokud to přece jen udělá, většinou na to doplatí. Ještě než s pravidelným pohybem začnete, je velmi důležité si zopakovat a hlavně dodržovat základní pravidlo: Nikdy nepřeceňujte své síly a nezapomeňte, že nejlepší fyzická aktivita je taková, která je bezpečná. Nedělejte nikdy nic, co by vám působilo bolest a pokud se nějaká objeví, je to znamení, že děláte něco špatně. V tom případě s touto aktivitou ihned přestaňte a poraďte se nejlépe se svým lékařem. Ale pozor! Nezaměňujme bolest s námahou nebo nepohodlím.
Jestli jste byli delší dobu neaktivní, začněte s pohybem pomalu a pokud to jde, s pomocí někoho druhého. Pokud máte parťáka, je to bezpečnější a zároveň je i větší zábava. Těm z vás, kteří se opravdu delší dobu nehýbali, radím začít tím nejpřirozenějším pohybem, který byl člověku dán. Chůzí. Ideální je samozřejmě příroda, ale ne každý má na dosah ruky nějaký park. Doporučuji si pro začátek zvolit realistický cíl, (třeba na konec bloku vaší ulice, k určitému stromu, značce atd.) a dodržet ho. Klidně i s přestávkami, pokud se objeví nějaké problémy s dechem. Důležité je nevzdat se. Udržujte si stejný cíl několik dní a potom si pomyslnou značku posuňte. Třeba o dům nebo o dva. A zase vytrvejte. Naprosto klíčová je pravidelnost. Doporučuji, abyste si zvolili pro vaši zdravotní procházku určitý čas a ten dodržovali. Je zcela na vás jestli to bude ráno, během dne nebo večer, ale v každém případě se ho až na nutné vyjímky snažte dodržet. Pravidelný, každodenní rituál v určitou dobu ( jako je například čistění zubů) opravdu pomáhá. Náš mozek ví, že má něco v určitou dobu udělat a dá nám signál. Zkuste si tak nařídit i fyzickou aktivitu.
Takže jsme začali. Každý den, ať už je to ráno, poledne nebo večer si obujeme pohodlné boty, když je to nutné vezmeme deštník (protože výmluva na špatné počasí neplatí) a vyrazíme na naši pravidelnou zdravotní procházku. Svůj cílový bod dodržujeme a po nějakém čase ho posunujeme dál. Jestliže například během vaší procházky obejdete na začátku blok vašeho domu, přidejte si a za pár dní ho obejděte dvakrát. Pokud děláme všechno tohle poctivě a pravidelně, uvidíte již za nějaký čas, že náš organismus zaznamená příjemné změny. Chůze nám už nedělá takové problémy, dojdeme dál, rychleji, nohy bolí míň a možná se i tolik nezadýcháváme. V takovém případě doporučuji přidat denně ještě jednu procházku, i když třeba ze začátku kratší. Ideální by bylo vyrazit ráno a potom ještě jednou v podvečer. Pochopitelně pejskaři takové procházky 2x denně moc dobře znají.
Ti z vás, kteří úspěšně zvládnou i tohle, mohou potom postoupit k vyšším a náročnějším fyzickým aktivitám jako je plavání nebo jízda na kole. Ale to už je pro ty o něco pokročilejší. Chůze samotná, vykoná pro začátek určitě své a hlavní je, že jste se začali hýbat.
Domácí cvičení
Když už takhle rozpumpujeme srdíčko a proženeme krevní oběh, je tady další fáze, kterou můžeme přidat. Začněte cvičit doma. Jak už jsem psal, ne každému se chce vyrazit do posilovny mezi ty mladé, ostřílené a nabouchané. Samozřejmě, existují různá seniorská centra a organizace, kde se i cvičí, ale v dnešní covidové době by jejich návštěva nemusela být úplně bezpečná. A není ani nutná. To základní si můžete zacvičit sami a v bezpečí svého domova. Ideální by bylo cvičit alespoň 15 minut denně a zaměřit se přitom vždycky na jinou část těla. Jednou ruce, prsty, zápěstí, jindy záda, ramena, krk nebo nohy. Nepotřebujete k tomu žádné činky ani nářadí. Pokud si chcete některé cviky ztížit, můžete místo činek jako zátěž použít třeba láhve s vodou nebo cokoliv podobného, co najdete doma. Říkejme tomu domácímu cvičení třeba rozcvička. Vhodné cviky lze nalézt na internetu, v různých zdravotně zaměřených časopisech, publikacích pro seniory nebo vám může poradit váš lékař či fyzioterapeut. Já sám jsem před pár měsící dal dohromady podobná cvičení pro seniory, ale nejen pro ně, která jsem natočil v České televizi pro jejich kanál ČT 3. Myslím, že je možné je najít na internetu. Pořad se jmenuje Pohybovky Pavla Kříže.
V dalším článku se můžete těšit přímo na vybrané cviky!
Pavel Kříž, herec a psychoterapeut
