Jak se vyhnout dluhové pasti?

Základní pojmy

V úvodu si dovolím objasnit několik základních pojmů, se kterými se budeme v průběhu článku setkávat. Nejprve je nutné objasnit, co si představit pod pojmem dluhová past. Dluhovou pastí se rozumí stav, kdy dlužník není schopen splácet své dluhy. K takové situaci zpravidla dochází v případech, kdy výdaje dlužníka přesahují jeho příjmy. Abychom se vyhnuli dluhové pasti, je vždy nutné si finance plánovat, a to nejen v horizontu měsíců, ale ideálně i celého roku. Při plánování financí je nutné usilovat o to, aby příjmy převyšovaly výdaje a taktéž je nutné usilovat o vytvoření finančních rezerv, neboli úspor pro případ náhlých výdajů. 

Základní pravidla, díky kterým se můžeme vyhnout finanční pasti

• Buďte v obraze. Je důležité mít dobrý přehled o našich příjmech a výdajích. Vytvořte si měsíční rozpočet a ten dodržujte. Je podstatné vědět, co si můžeme dovolit.
• Vytvářejte úspory. Vždy se mohou objevit výdaje, které nečekáme, například rozbitá lednice či pračka. Dávejme si měsíčně na stranu finance jako rezervu, třeba na bankovní účet, ze kterého lze peníze kdykoli vybrat. 
• Nezbytné výdaje hraďte vždy jako první. Dávejte přednost zaplacení nutných výdajů před zadlužováním se pro naše zájmy či přání. Vždy je důležité nejdříve uhradit nutné výdaje jako je nájem, léky a strava. Pokud nám i po jejich úhradě zbyly peníze navíc, můžeme si dopřát zakoupit jiné věci. 
• Půjčky si bereme s rozumem. Za rozumnou se dá považovat pouze taková půjčka, kterou si skutečně musím vzít, například z důvodu úhrady nájmu, nikoliv na dovolenou, nebo dárky k vánocům. Půjčka musí mít vždy nastavené splátky tak, abychom je skutečně byli reálně schopni každý měsíc uhradit. Taktéž je nutné mít na paměti, že pokud nemusíme, nepůjčujeme si. 
• Půjčku si bereme jedině u banky. Například u té, u které máte vedený bankovní účet. Některé nebankovní společnosti mohou zneužít vaší neznalosti a zachovat se k vám nepoctivě.
• Pokud dluhy máme, řešme je včas. Například napíšeme věřiteli dopis, vysvětlíme situaci, domluvíme se na splátkovém kalendáři. Vždy je nutné být aktivní, abychom zabránili soudnímu či jinému vymáhání pohledávky. 

Dalším významným pojmem, se kterým se budeme v průběhu článku setkávat je pohledávka. Pohledávka je právem na plnění, zatímco dluh představuje povinnost plnit. Z toho vyplývá, že věřitel má vůči dlužníku pohledávku, neboli právo na plnění a dlužník má vůči věřiteli dluh, neboli povinnost plnit. 

V souvislosti s pohledávkou se také hovoří o příslušenství pohledávky. Příslušenstvím se pak rozumí sjednané úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuta či náhrada nákladů řízení, pokud věřitel uplatní svou pohledávku u soudu či ji následně vymáhá cestou exekuce. 

Předžalobní výzva

To bylo krátké vysvětlení na úvod a nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, k předžalobní výzvě. Předžalobní výzva je jakýsi dopis, ve kterém věřitel vyzývá svého dlužníka k tomu, aby uhradil svůj dluh. Věřitelé zpravidla zasílají předžalobní výzvu svému dlužníkovi vždy, neboť díky jejímu zaslání může věřitel navýšit vůči dlužníkovi pohledávku. To znamená, že věřitel bude moci po dlužníkovi vedle zaplacení jeho dluhu žádat taktéž náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním žaloby, například soudní poplatek, cestovní výlohy k soudu, náklady na poštovné a další. 

Jak tedy v případě obdržení předžalobní výzvy postupovat?

Nejdříve je nutné si ujasnit, zda je pohledávka, jejíž zaplacení věřitel požaduje oprávněná. To znamená, zda věřiteli skutečně něco dlužíte. Pokud jste si vědomi toho, že máte vůči věřiteli dluh, doporučujeme věřitele bez zbytečného odkladu kontaktovat a dluh uhradit. V případě, že nedisponujete finančními prostředky k úhradě vašeho dluhu, pokuste se aspoň s věřitelem vyjednat způsob, jakým se pokusíte dluh uhradit. Například se pokuste vyjednat uhrazení dluhu prostřednictvím měsíčních splátek. Pokud již dluh hradíte pomocí měsíčních splátek, pokuste se vyjednat snížení měsíčních splátek. V každém případě je aktivní přístup velice důležitý, neboť v momentě, kdy věřitel uplatní svou pohledávku u soudu, budete povinni zaplatit nejen váš dluh, ale i náhradu nákladů soudního řízení, která se může vyšplhat až do výše desítek tisíc korun. Je ovšem nutné podotknout, že věřitel může podat žalobu či návrh na vydání elektronického platebního rozkazu i v případě, kdy budete na předžalobní výzvu reagovat, ale svůj dluh neuhradíte. Vždy je však lepší s věřitelem komunikovat a snažit se soudnímu vymáhání pohledávky zabránit.  

Naopak pokud jste si vědomi toho, že pohledávka vůči vám uplatňovaná neexistuje a vy žádný dluh nemáte, taktéž je dobré o tom osobu, která vám předžalobní výzvu zaslala informovat.

Dalším stádiem je uplatnění pohledávky v soudním řízení

V případě, kdy vy svůj dluh řádně a včas neuhradíte, je věřitel oprávněn podat žalobu na zaplacení pohledávky či návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud následně vydá platební rozkaz či elektronický platební rozkaz, které jsou ve většině případů vymáhání peněžitého plnění využívány. Dále budu souhrnně používat pojem platební rozkaz.

Soud po zvážení důkazů, které byly žalobcem, tedy věřitelem předloženy buď žalobu zamítne, pokud dospěje k názoru, že žalobce jakožto věřitel nemá nárok na vymáhanou pohledávku nebo vydá platební rozkaz, pokud žalobcův nárok uzná. Je důležité zdůraznit, že soud může platební rozkaz vydat bez slyšení žalovaného, tedy vás jako dlužníka. Platební rozkaz pak vám, jakožto žalovanému uloží do 15 dnů od doručení platebního rozkazu uhradit částku v platebním rozkazu uvedenou nebo podat odpor. Máte proto na výběr více možností jak postupovat. První je váš dluh do 15 dnů od doručení platebního rozkazu uhradit. Druhou možností je podání odporu. 

Odpor

Odpor je opravným prostředkem, jehož podáním se ruší platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí po jeho podání jednání ve věci. Odpor je nutné podat do 15 dnů od doručení platebního rozkazu u soudu, který platební rozkaz vydal.  Pokud ve věci podáte blankytní odpor, budete vyzváni, abyste se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřili. Ve vyjádření je nutné uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznáváte, popřípadě zda nárok uznáváte jen zčásti. Uznáte-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé rozsudkem pro uznání. Jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuznáte, je nutností ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž stavíte svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání vašich tvrzení. K vyjádření je nutné připojit listiny, na něž se ve vyjádření odvoláváte. Pokud vyjádření není podáno v elektronické podobě, je třeba jej předložit soudu ve dvou vyhotoveních. 

Pokud odpor podáte, přestože máte vůči věřiteli, který je nyní v postavení žalobce skutečně dluh, zvýšíte tím náklady soudního řízení, které budete muset v budoucnu taktéž nahradit. Na druhou stranu je zde určitá šance, že vám soud ve svém rozhodnutí umožní uhradit váš dluh ve splátkách a nikoli jednorázově, jako je tomu zpravidla v platebním rozkazu. 

Pokud ovšem podáváte odpor proto, že údajný věřitel, nyní žalobce, vůči vám žádnou pohledávku nemá a vy mu ničeho nedlužíte, nemáte se čeho obávat. Během nařízeného jednání se bezpochyby prokáže, že údajná pohledávka neexistuje a naopak žalobce bude povinen vám uhradit náklady soudního řízení, např. za právní zastoupení. Je ovšem skutečně nutné odpor proti platebnímu rozkazu ve lhůtě podat. Pokud tak neučiníte, platební rozkaz nabyde právní moci a stane se exekučním titulem, a to bez ohledu na to, zda vůči vám údajný věřitel skutečně pohledávku měl či nikoli. Tudíž si dovoluji znovu zdůraznit, jak je důležité podat odpor proti platebnímu rozkazu, který vám ukládá uhrazení dluhu, který ovšem neexistuje, případně existuje ale v odlišné výši, neboť v momentě kdy platební rozkaz nabyde právní moci, nebudete se proti němu moci bránit. 

Vymáhání pohledávky cestou exekuce

Exekuční řízení se zahajuje na návrh věřitele a je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Strany exekučního řízení se nazývají oprávněný, kterým je věřitel a povinný, kterým je dlužník. Věřitel může podat exekuční návrh u libovolného exekutora, jelikož zde není nijak stanovena příslušnost. To znamená, že přestože bydlíte například v Praze, může proti vám vést exekuci například exekutor v Liberci. Je nutné hned na začátku podotknout, že exekuční řízení není řízením sporným, neboť zde neexistuje spor mezi věřitelem a dlužníkem o existenci pohledávky. Tento spor byl již vyřešen v soudním nalézacím řízení a jeho výsledek byl již stanoven soudem. V exekučním řízení je pouze prováděno rozhodnutí soudu, je vymáháno rozhodnutí soudu. 

Exekuční titul

Základním předpokladem pro vedení exekuce je exekuční titul. Exekučním titulem je například platební rozkaz, rozsudek soudu, usnesení, soudem schválený smír, popř. notářský zápis s přímou vykonatelností. Pokud hovoříme o platebním rozkazu, tak ten se stane exekučním titulem v momentě, kdy se stane vykonatelný, což znamená, že uplyne lhůta pro dobrovolné plnění platebním rozkazem stanoveného plnění.

Pro větší přehlednost uvedu příklad: Platební rozkaz nám uloží, abychom do 15 dnů podali odpor nebo uhradili částku ve výši 20.000 Kč. V momentě, kdy uplyne těchto patnáct dnů stanovených pro plnění a my nepodáme odpor ani dluh neuhradíme, stane se platební rozkaz vykonatelný. To znamená, že povinnost v něm uložená může být vymožena v exekučním řízení a platební rozkaz je exekučním titulem. 

Exekutor, kterému došel exekuční návrh požádá soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o nařízení exekuce a jeho pověření provedením exekuce. Soud exekučnímu návrhu vyhoví tím, že vydá usnesení o nařízení exekuce a pověří soudního exekutora provedením exekuce. 

Poté, co soud vydá usnesení o nařízení exekuce, zašle exekutor dlužníku vyrozumění o zahájení exekuce. Nerozhodl-li exekutor jinak, nesmí dlužník po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem. Tento zákaz se nazývá tzv. generální inhibitorium, tedy obecný zákaz nakládání s majetkem. Tento zákaz je obecný v tom smyslu, že postihuje všechen majetek dlužníka, tedy i ten, o kterém exekutor či soud v době nařízení exekuce neví. Šíře zákazu nakládání s majetkem je však vyvážena povolením jistých výjimek. Jedná se o nakládání s majetkem při uspokojování základních životních potřeb a o správu a údržbu majetku.

Obecný zákaz nakládání s majetkem nastává ze zákona v okamžiku vyrozumění zahájení exekuce dlužníkovi, který poté nesmí se svým majetkem, včetně majetku spadajícího do společného jmění manželů, jakkoli nakládat. Právní úkon, kterým by dlužník tento zákaz porušil, je neplatný. Nicméně neplatný pouze relativně, protože soudní exekutor nebo věřitel se jeho neplatnosti musejí dovolat.

Zákaz nakládání s majetkem platí od doručení vyrozumění o zahájení exekuce do ukončení exekuce. Soudní exekutor ho ale může zrušit i dříve, pokud u něj dlužník složí částku odpovídající vymáhané pohledávce a exekučním nákladům. Tím totiž dlužník zajistí splnění účelu celé exekuce, a není proto důvod mu v dalším nakládání s majetkem bránit.

Současně s vyrozuměním o zahájení exekuce zašle exekutor dlužníku výzvu k splnění vymáhané povinnosti, která stanovuje 30 denní lhůtu k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Do konce 30 denní lhůty ke splnění vymáhané povinnosti nelze exekuci provést. To znamená, že v tomto okamžiku máte stále možnost svůj dluh uhradit a vyhnout se například prodeji vašich movitých věcí či prodlužování exekučního řízení, které je rovněž nákladné a jehož náklady budete jako dlužník povinni uhradit. Spolu s vymáhaným dluhem je taktéž nutné zaplatit zálohu na náklady exekuce. Pokud dlužník ani v tento moment svůj dluh neuhradí, bude exekuce provedena. 

Exekuční příkaz

Exekuce je provedena na základě exekučního příkazu, který je rozhodnutím exekutora. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v zákoně. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. To znamená, že proti exekučnímu příkazu se není možné odvolat a tudíž exekuční příkaz nabývá právní moci ihned po jeho doručení. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný. To znamená, že exekutor od začátku exekučního řízení zjišťuje stav dlužníkova majetku a na základě svých zjištění vybere některý ze způsobů provedení exekuce, které vám nyní objasním. 

Za prvé, provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů

Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů je prováděna tak, že ze mzdy dlužníka je plátcem mzdy odváděna určitá částka, která je prostřednictvím soudního exekutora vyplácena věřiteli. 

Kromě mzdy mohou být srážky prováděny také z jiných příjmů dlužníka uvedených v zákoně – například z odměny z dohody o pracovní činnosti, odměny z dohody o provedení práce, dávky státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově, a taktéž z příjmů, které povinnému (dlužníkovi) nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:

• náhrada mzdy nebo platu,
• nemocenská
• peněžitá pomoc v mateřství,
• důchody
• podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. 

Dlužníkovi z jeho mzdy nebo z jiných jeho příjmů zůstává jen určitá minimální částka. 

Plátce mzdy, který odvádí ze mzdy určitou částku se rozumí zaměstnavatel. Pokud se jedná o jiné příjmy, například o důchod, potom tuto částku ze mzdy odvádí orgán, který je příslušné k výplatě vašeho důchodu. To znamená, že pokud je rozhodnuto o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů, nemáte již nárok na to žádat vyplacení mzdy či důchodu nebo jiných dávek v plném rozsahu, ale máte nárok jen na tu část, která po odečtení srážky zbyla. 

Srážky ze mzdy a jiných příjmů se provádějí vždy jen do výše exekucí vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení či náklady spojené s uplatněním pohledávky. 

Srážky se provádějí z čistého příjmu osoby. Pokud se tedy jedná o mzdu, provádějí se z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pokud se jedná o důchod, ten se čistým příjmem již sám od sebe. Dlužníkovi nesmí být z jeho příjmu sražena „nezabavitelná částka“. 

Od ledna 2021 činí nezabavitelné minimum pro jednotlivce částku 7.873,- Kč. Tato částka se každým rokem zvyšuje na základě nařízení vlády. Pokud jste důchodce a nežijete sám, pak se částka 7.873,- Kč dále zvýší o částku za manžela či manželku a to o 2.624,- Kč. Pokud byste ještě měli vyživovací povinnost na dítě, pak se za každé dítě nezabavitelné minimum dále zvyšuje o 2.624,- Kč. Poté, co se vyčíslí vaše nezabavitelné minimum, které pro rekapitulaci činí 7.873,- Kč pokud jste sami nebo 10.497,- Kč pokud máte manžela či manželku, odečte se toto nezabavitelné minimum od vašeho důchodu. Zbytek důchodu (neboli to, co po odečtení nezabavitelného minima zbyde) se rozdělí na třetiny. 

V případě, že se v exekuci vymáhá nepřednostní pohledávky, což je například pohledávky za nezaplacené účty za vodu, plyn, telefon, nesplacené půjčky či úvěry), pak si exekutor od Vás vezme jen jednu třetinu a další dvě třetiny zůstanou Vám. 

Pokud se ovšem v exekuci vymáhá přednostní pohledávka, například nezaplacené daně, sociální a zdravotní pojištění či výživné na děti, pak si exekutor bere dvě třetiny ze zbytku a Vám zůstane jen jedna třetina. 

Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu

Dalším způsobem provedení exekuce je přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu- banky. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky dlužníka z účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku. V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se peněžnímu ústavu (neboli bance) přikáže, aby od okamžiku, kdy mu bude rozhodnutí doručeno z účtu dlužníka až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky. Jinými slovy vaše banka bude mít zakázáno vám vydat peníze z vašeho bankovního účtu a to až do výše vašeho dluhu s příslušenstvím. To znamená, že si z banky budete moci vybrat peníze pouze v případě, kdy na něm máte více peněz, než dlužíte. Přestože již nebudete moci s peněžními prostředky na účtu disponovat, tento zákaz neplatí v případě platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti na účet oprávněného neboli věřitele či na účet soudního exekutora. 

Zákaz výběru z účtu se ovšem nevztahuje na peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima jednotlivce. Životní minimum v současnosti činí 3.860,- Kč. 

Exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí

Posledními způsoby výkonu exekuce, kterými se budeme dnes zabývat je exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí. Nejdříve pohovoříme o prodeji movitých věcí. Exekuce prodejem movitých věcí se provádí tak, že jsou zpeněženy movité věci dlužníka (povinného) a z výtěžku je uspokojován věřitel (oprávněný). Předmětem exekuce jsou movité věci, které jsou ve vlastnictví dlužníka a ve společném jmění manželů. Předmětem exekuce prodejem movitých věcí jsou i hotové peníze. Některé věci jsou ovšem z exekuce vyloučeny, a to zejména běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi, obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, lednice a další. Dále snubní prsten, zdravotnické potřeby a jiné věci, které dlužník potřebuje vzhledem ke své nemoci či tělesné vadě a taktéž peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce. 

Exekuce prodejem movitých věcí se provádí tak, že jsou sepsány věci, které budou v exekuci prodány a je zjištěna jejich cena. Dále dojde k prodeji neboli zpeněžení věcí a následně dojde k uspokojení věřitele z výtěžku zpeněžení. Soupis movitých věcí se provádí buď na místě samém, což znamená v bytě si domě dlužníka nebo na základě údajů uvedených v rejstříku či seznamu. 

V průběhu exekuce může být sporné mezi soudním exekutorem na straně jedné a povinným (dlužníkem) nebo jinou osobou na straně druhé, zda určitá věc má nebo měla být sepsána do soupisu, na základě kterého je prováděn prodej movitých věcí. Soudní exekutor tedy bude mít za to, že určitá věc být sepsána a následně prodána má, povinný (dlužník) nebo jiná osoba bude mít za to, že nikoliv.

K vyškrtnutí ze soupisu může dojít na návrh třetí osoby, např. skutečného vlastníka [nikoliv na návrh oprávněného (věřitele) nebo povinného (dlužníka)]. Dále může dojít také k vyloučení věci z exekuce na základě tzv. vylučovací žaloby, tedy žaloby na vyloučení věci z exekuce.

Podle právní úpravy je tedy možné, aby určitá věc nebyla vůbec sepsána nebo aby byla ze soupisu vyškrtnuta, případně aby byla z exekuce vyloučena.

Nesepsání věci. Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný (věřitel) výslovně prohlásí, že nemají být sepsány.

Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Soudní exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný (věřitel). Soudní exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému (dlužníkovi) nepatří či patřit nemůže. 

Shledá-li soudní exekutor pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 odst. 1 ex. ř. K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, soudní exekutor sdělí údaje potřebné k uplatnění práva na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 odst. 1 ex. ř..

Ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci, může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u soudního exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh soudní exekutor odmítne. 

O návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne soudní exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne soudní exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem. Odvolání proti rozhodnutí soudního exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu není přípustné.

Posledním způsobem ochrany před prodejem věci v exekuci je vylučovací žaloba. Žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. může navrhovatel, tedy ten, kdo podal návrh na vyškrtnutí věci, podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí soudního exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel soudním exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. 

Tolik bylo k ochraně při soupisu movitých věcí. Předtím, než exekutor přikročí k prodeji sepsaných movitých věcí, je třeba zjistit jejich cenu. Zjišťování ceny se provádí odhadem provedeným vykonavatelem soudního exekutora či soudním znalcem, či může být určena na základě úředně stanovené ceny. Prodej movitých věcí se provádí v dražbě či mimo dražbu. 

Dražba je základním způsobem prodeje movitých věcí v exekuci. Soudní exekutor oznámí dražební jednání dražební vyhláškou, kterou doručí dlužníkovi, věřiteli a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má dlužník bydliště. V dražební vyhlášce exekutor uveden datum, čas a místo dražby, označení dražených věcí a cenu dražených věcí. Dražbu lze provést i elektronicky, neboli na internetu. V dnešní době se tak provádí většina dražeb. Soudní exekutor prodá věc osobě, která nabídne nejvyšší cenu. 

Prodej movitých věcí mimo dražbu je výjimečných způsobem uplatňovaných jen ve vybraných případech a tudíž se s ním nemusíme zabývat. 

Exekuce prodejem nemovitých věcí

Exekuce prodejem nemovitých věcí probíhá obdobným způsobem, kdy dlužníku je zabavena jedna či více nemovitých věcí, to znamená domů, bytů či pozemků a následně jsou prodány v dražbě, přičemž z výtěžku je uspokojena pohledávka věřitele. 

Tolik ke způsobům provedení exekuce. Je ovšem nutné mýti na paměti, že exekuce nemusí být provedena vždy jen jedním z uvedených způsobů, nýbrž může být provedena i dvěma či více způsoby najednou. Například může být proveden prodej nemovité věci, přičemž duh stále nebude zcela uhrazen a zbytek dluhu bude hrazen srážkami z příjmu dlužníka. 

Exekuce skončí buď splněním vymáhané povinnosti a uhrazením plných nákladů exekuce a nákladů oprávněného neboli věřitele na základě vydaného příkazu k úhradě nákladů exekuce nebo zastavením exekuce. Návrh na zastavení exekuce je namístě tehdy, jestliže exekuce neměla být nikdy vedena nebo původně vedena být měla, ale důvod pro její vedení dodatečně zanikl. Důvody zastavení exekuce jsou rozmanité. Může jít o případy čistě právního rázu (např. vykonávané rozhodnutí není ještě vykonatelné). Může jít ale také o otázky existence vymáhaného nároku. V exekučním řízení je totiž možné přezkoumávat, zda vymáhaný nárok po vydání exekučního titulu (např. rozsudku) nezanikl.

Zastavení exekuce je možné, pokud to navrhne některý z účastníků exekučního řízení. Je též možné, aby exekuce byla zastavena z úřední povinnosti, aniž by zastavení kdokoliv navrhoval.

David Novotný, Rödl & Partner advokáti, v.o.s.