Stárnutí populace, přibývání starých lidí a způsob jejich bytí s onemocněním v poměrně dlouhém úseku na konci života přinášejí společnosti nové výzvy. Těžce nemocní a staří lidé představují velmi zranitelnou skupinu. Ve stáří jsou časté situace, které mohou mít negativní dopad na lidskou důstojnost – přitom právě důstojnost je východiskem pro poskytování péče a důležitou součástí péče o těžce nemocné, staré a umírající lidi. Stárnutí, důstojné umírání a smrt se nás všech týkají. Naše společnost i sociální práce jako profese stojí před řadou výzev, které nemůže ignorovat. Jednou z nich je i výzva, jak zabezpečit kvalitní a optimální péči o nejslabší a nejbezbrannější.
Pojem case management a jeho místo
K základním potřebám starších lidí patří soběstačnost, pokud možno nezávislý život, možnost podílet se na rozhodování a životě společnosti i místní komunity. Růst počtu nejstarších seniorů s vyšší rizikem disability a křehkosti („frailty“) a sníženou soběstačností, růst prevalence neurodegenerativních onemocnění, prodlužování délky života s disabilitou a současně snižující se dostupnost péče v rámci rodiny a přání seniorů zůstat s omezením a nemocí co nejdéle ve vlastním prostředí – to jsou základní trendy, v důsledku kterých roste poptávka po integrovaných zdravotních a sociálních službách.
Zatímco člověk – klient/senior zůstává za všech okolností ucelenou bytostí, jeho podpora se fragmentuje. Fragmentuje se zejména možnost řízení a hodnocení poskytování ucelené podpory a péče – lidé se sníženou soběstačností s potřebou ošetřovatelské a další zdravotní péče se přesouvají podle aktuálního stavu mezi různými typy zdravotních a sociálních služeb.
Stávající praxe postrádá ucelenost, pružnost, cílevědomost a tím i účelnost (Sedlárová, 2023; Šímová, 2022). Jedním ze způsobů, jak těmto (a dalším) potřebám vyhovět a zlepšit tak kvalitu života seniorů i jejich pečujících blízkých je přístup case managementu (dále jen „CM“). Existují důkazy potvrzující, že CM redukuje riziko institucionalizace, a má tak i potenciál redukce nákladů za poskytované služby. Z pohledu medicíny a zdravotní péče založené na důkazech (evidence based) lze říci, že CM má význam pro zlepšení kvality života lidí a pro lepší praxi v jejich péči (Holmerová, 2018; Khanassov, Vedel, Pluye, 2014; Uittenbroek, 2018; Sedlárová, 2023; Šibravová, Josková, Holasová, 2021; Dragomirecká, 2022).
Pojmy case management a case manager k nám přicházejí z anglo-amerického prostředí, kde je již dlouhou dobu zveden koncept integrované péče, ve které case management přispívá k efektivnímu využívání zdrojů při kvalitní péči o klienta.
Tým Centra pro důstojné stárnutí Sue Ryder v těsné spolupráci s odborníky na CM pojmenoval definici CM pro další použití v českých podmínkách jako „komplexní metodu práce, která je vhodná pro řešení složitých životních situací a zdravotních potíží osob s vícečetnými problémy. Přináší profesionální podporu při hledání řešení nepříznivé situace, koordinaci a řízení důležitých kroků pro nastavení spolupráce uvnitř vznikající sítě pomoci, a to vše s důrazem na využití dosud funkčních a dalších využitelných zdrojů jedince i systému[1].“
Case management je ideální metodou k řešení nepříznivých životních situací jedinců s vícečetnými problémy. Je pro něj typické, že do procesu řešení je zapojeno více subjektů, které tvoří tzv. síť pomoci, přičemž klient vždy stojí v jejím centru (na prvním místě). Důraz je kladen také na hospodárnost celého procesu, a to z pohledu klienta i systému.
V ČR žije v současné době cca 230 tisíc seniorů (65+), kteří jsou příjemci příspěvku na péči, tedy lidé v různé míře odkázaní na pomoc druhé osoby. Meziročně těchto lidí přibývá, mj. v souvislosti se stárnutím populace. Podle studií a odhadů je do péče o blízké (tzv. neformální péče) zapojeno v současné době zhruba 500 tisíc až 1 milión, převážně členů rodin. Neb je tato péče neplacená je společenský a ekonomický přínos pro systém sociálního zabezpečení nezpochybnitelný.
Do péče jsou významně zapojeni členové tzv. sendvičové generace - lidé v plném pracovním zapojení, obvykle pečující o vlastní potomky (školou povinné) a současně zapojení do intenzivní péče o vlastní rodiče, příp. rodiče partnera/partnerky. Sociální a zdravotní systém nabízí řadu nástrojů (služeb, programů, finančních dávek apod.), které pomáhají situaci řešit. Překážkou při hledání účinného řešení jsou však často chybějící informace, zkušenosti, postoje jednotlivců k citlivým či tabuizovaným tématům, což potvrdil i náš výzkum.
Z dotazníkového šetření Sue Ryder (2022), kterého se zúčastnilo téměř 2 400 respondentů (neformálních pečovatelů) vyplynulo, že až 78 % respondentů o své blízké pečovalo zcela bez pomoci jakéhokoli formálního poskytovatele služeb. Z těch, kteří odpověděli na detail ohledně péče (513), jich 73 % pečovalo v režimu 24/7 a 51 % více než 3 roky. Důvodem, proč pečující nevyužili žádnou terénní, ambulantní či pobytovou službu, byl nejčastěji postoj seniora, který si zapojení externí služby nepřál (37 %). Jako častá překážka se objevovala i dostupnost služeb, a to jak co se týče kapacit, tak finančních možností pečujících.
Case manager a jeho role
Nachází-li se člověk v situaci, kdy jej tíží špatný zdravotní stav, je nutné nahlížet jeho život i ve všech dalších klíčových oblastech – duševní, sociální, ekonomické i duchovní. Úkolem case managera je hledání cest funkční spolupráce zdravotnických a sociálních služeb, což mnoho odborníků považuje za nezbytné pro udržení seniorů v jejich přirozeném domácím prostředí.
Hlavní úlohou case managera je pomoci klientovi dosáhnout nejlepší možné kvality života a to tak, že důsledně zmapuje jeho potřeby, přání, hodnoty a společně s klientem vytvoří plán, jak je naplnit. Ideálně disponuje vyjednavačskými a manažerskými dovednostmi, je advokátem klientových potřeb, facilituje komunikaci uvnitř týmu, je zdrojem opory pro klienta a v neposlední řadě dokáže v komunitě prezentovat výsledky své práce a pojmenovávat případné nefunkčnosti. Case manager má hlubokou znalost systémů, ve kterých se klient pohybuje a dokáže ho propojit s formálními i neformálními (přirozenými) zdroji.
Jedná se o odborníka, který dokáže na míru poskládat odpovídající podporu, a to nejen seniorovi, ale také jeho rodině. Zároveň doprovází složitou sítí pomoci – od sociálních služeb, přes zdravotní péči, bydlení, až po právní a dluhové poradenství.
Case manager je vlastně takový průvodce, který klientům pomáhá identifikovat a formulovat potřeby a přání. Propojí vhodné odborníky a společně usilují o lepší kvalitu života klienta – nejlépe v jeho přirozeném domácím prostředí.
Case management v péči o seniory
Case management jako metoda (sociální) práce je široce uplatnitelný u celé šíře cílových skupin. Jedná se o univerzální přístup k vedení případu. V našem případě se zaměřujeme na jeho aplikaci v oblasti péče o seniory. Z toho důvodu se nyní budeme blíže věnovat dvěma cílovým skupinám, které jsou předmětem našeho zájmu. Jedná se o seniory a osoby, které jsou péčí o seniora dotčeny.
Existuje několik důležitých fází, kterými case manager společně s klientem prochází:
Vyhledávání/oslovení klientů
Case manager musí systematicky informovat v komunitě (občanům, poskytovatelům pomoci, orgánům státní správy) o činnostech, které komunitě přináší a poskytuje. Cesty informování komunity o pozici case managera v komunitě vedou přes předávání informací při setkávání s poskytovateli pomoci, orgány státní správy, v oblastních novinách, na webových stránkách (vlastních i s case managerem spolupracujících).
Zhodnocení/Assesment
Hodnocení je neustálý a nepřetržitý proces, který probíhá u všech interakcí mezi klientem a case managerem v průběhu celé spolupráce. Během fáze hodnocení se case manager snaží lépe klientovi porozumět a odhalit mechanismy životní a rodinné dynamiky.
Plánování
Case manažeři plánují způsoby podpory a intervence nezbytné pro uspokojení potřeb klienta. Musí zahrnout klienta a rodinu do rozhodování a respektovat klientovy cíle jako nedílnou součást plánu. Do plánu musí umět zahrnout alternativy reagující na náhlé změny a reakce klienta (rodiny, zapojených subjektů) vedoucí ke komplikacím.
Implementace a koordinace
Implementace a koordinace zahrnuje sestavení plánu, stanovení jeho cílů a rozhodování o tom, co je třeba udělat, aby byl s klientem vytvořen životaschopný a realistický plán. V rámci implementace plánu pomoci a koordinace jednotlivých kroků je podstatné, aby se case manager dobře ujal vedení případu, třídil informace a úspěšně je komunikoval s ostatními zapojenými v síti pomoci a dokázal pružně reagovat na změny, které s sebou proces sjednávání pomoci přináší.
Hodnocení
Posledním krokem v procesu case managementu je měření reakcí klienta na vytvořený plán podpory. Case manager má být schopen nadhledu, měl by umět poodstoupit a evaluovat celý proces spolupráce na případu klienta. Potřebné je kritické myšlení i ekonomické uvažování.
Vzdělávání
Nezisková organizace Sue Ryder působí mimo jiné také jako vzdělavatel. Společně s odborníky jsme sestavili komplexní vzdělávací program Case management jako nástroj podpory seniorů. Program je kombinací přednáškové činnosti s diskusemi, řízenou reflexí účastníků, je praktický a nácvikově orientovaný. Účastníci získají teoretické a praktické dovednosti v oblasti case managementu, orientují se v pojmech a jsou schopni case management systémově uchopit a argumentovat jeho přínosy, rozpoznat důležité problémy, z nich vyplývající úkoly a možnosti řešení, umět pružně reagovat na momentální potřeby klienta, pečujícího i své vlastní potřeby. Zároveň znají obsah pozice case managera a jeho klíčové charakteristiky s ohledem na jejich praxi.
Pro více informací o obsahu kurzu a jeho jednotlivých částí, včetně lektorů klikněte zde.
Mgr. Katarína Sedlárová, PhD.
specialista pro přípravu vzdělávacího programu v case managementu
Článek byl publikován v odborném časopisu Sociální služby (duben/2023), měsíčník vydávaný Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR, ISSN 1803-7348.
Použitá literatura
[1] Výstup z focus group s experty Centra pro důstojné stárnutí Sue Ryder, 2021
Dragomirecká, E. a kol. 2022, Ti, kteří se starají. Podpora neformální péče o seniory. Praha: Univerzita Karlova, 319 s. ISBN 978-80-246-4598-8.
Holmerová, I. 2018. Case management v péči o lidi žijících s demencí. Fakulta humanitních studií UK 232 s. ISBN 978-80-7571-031-4.
Khanassov, V., Vedelová, I., Pluye, P. 2014. Barriers to implementation of case management for patients with dementia: a systematic mixed studies review. Annals of family medicine: 456-65.
Sedlárová, K. 2023. Case management jako podpora seniorů, jeho identita a místo v systému. Univerzita Karlova: Fórum sociální práce. 21-33 s. ISSN: 2336-6664
Šibravová, J., Josková, L., Holasová, L. 2022. Využití metody case managementu při řešení nepříznivé životní situace seniorů. Univerzita Karlova: Fórum sociální práce. 51-57 s. ISSN: 2336-6664
Šímová, M. 2022. Case manager v systému sociálních a zdravotních služeb. VUPS: Fórum sociální politiky. ISSN 1803-7488
Uittenbroek, R. J. et al. 2018. Integrated and Person-Centered Care for Community-Living Older Adults: A Cost-Effectiveness Study. Health services research: 3471-3494
Komentáře