Lze demenci předcházet? Co může pro zdraví mozku udělat každý z nás

Foto: Jsme MILA, z. s.

Co je vlastně demence? 

Demence není jedno konkrétní onemocnění. Jde o soubor příznaků, které vznikají při různých chorobách. Projevuje se například zhoršováním paměti, myšlení, orientace nebo zhoršením řečových schopností. Kromě toho ovlivňuje také chování a schopnost zvládat každodenní činnosti. 

Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, ale existují i další typy demence, například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky nebo frontotemporální demence. 

Co ovlivnit nemůžeme 

Některé rizikové faktory demence změnit nedokážeme. Nejvýznamnějším z nich je věk – riziko výrazně roste po 65. roce života a dále se zvyšuje s každým dalším rokem. Roli může hrát také genetika nebo pohlaví. Například Alzheimerova choroba je častější u žen, mimo jiné proto, že ženy se obvykle dožívají vyššího věku. 

Tyto faktory však nejsou jediné, které rozhodují. Stále více výzkumů ukazuje, že významnou roli hraje také náš životní styl. 

Dobrá zpráva: část případů lze ovlivnit 

Podle mezinárodní studie publikované v prestižním lékařském časopise Lancet by bylo možné předejít až 45 % případů demence, pokud bychom dokázali ovlivnit některé rizikové faktory během života. Zároveň se ukazuje, že pouze 33% z nás ví o tom, že demenci lze do jisté míry předcházet. 

Prevence přitom nezačíná až ve stáří. Na zdraví mozku má vliv celý průběh života – od dětství až po vyšší věk. 

Některé faktory jsou specifické nebo mají větší dopad, pokud se nás týkají v určitém období života, ale mnoho jich je průřezových. 

Dětství, mládí a prevence demence 

V raném období života je důležité především vzdělání a duševní aktivita. Za velmi zásadní je ve vztahu k prevenci demence považováno minimálně středoškolské vzdělání. 

Učení, čtení, řešení problémů, vícejazyčnost, ale také sociální kontakty nebo práce, která zapojuje přemýšlení, pomáhají vytvářet takzvanou kognitivní rezervu. Ta může mozek chránit a pomoci mu lépe zvládat změny, které přicházejí s věkem. 

Rizikové faktory ve středním věku 

V dospělosti se do popředí dostává především péče o fyzické i duševní zdraví. Mezi významné faktory patří například nekorigované zhoršení sluchu, které bývá často přehlížené. Výzkumy ukazují, že i mírné zhoršení sluchu může zvyšovat riziko pozdějšího kognitivního úpadku. Naopak používání naslouchátek může toto riziko snížit. 

Důležitou roli hrají také vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, diabetes, nadváha nebo nedostatek pohybu. Za dostatek pohybu je přitom v souvislosti demencí považováno 150 minut mírné aerobní nebo 75 minut intenzivní aerobní aktivity týdně. 

Riziko zvyšuje i kouření a nadměrná konzumace alkoholu. 

Zapomínat bychom neměli ani na duševní zdraví. Neléčená deprese může být dalším rizikovým faktorem, proto je důležité v případě potíží vyhledat odbornou pomoc.  

Na co myslet ve vyšším věku 

Ve vyšším věku se k těmto faktorům přidávají další. Patří mezi ně například neléčené zhoršení zraku, znečištěné ovzduší nebo sociální izolace. 

Právě osamělost může mít na zdraví mozku výrazný dopad. Pravidelný kontakt s rodinou, přáteli nebo zapojení do komunitních aktivit tak může být pro psychickou pohodu i zdraví mozku velmi důležitý. 

Pět pilířů zdravého mozku 

Výzkumy také ukazují, že největší přínos má kombinace více opatření. Takzvaný FINGER model, který byl ověřen ve finské studii u lidí ve věku 60 až 77 let, popisuje pět základních pilířů péče o zdraví mozku: 

1. vyvážená strava (například středomořský typ jídelníčku), 
2. pravidelná fyzická aktivita,
3. mentální stimulace,
4. sociální kontakty a aktivní život,
5. pravidelné sledování zdravotního stavu, zejména kardiovaskulárních onemocnění. 

U lidí, kteří se těmto oblastem věnovali, se během dvou let projevilo výrazné zlepšení některých kognitivních schopností, například rychlosti myšlení nebo schopnosti řešit složitější úkoly. 

Malé kroky mají smysl 

Informace o prevenci demence mohou někdy působit zahlcujícím dojmem. Není ale nutné měnit všechno najednou. Mnohem důležitější je zaměřit se na malé, realistické kroky. 

Neměli bychom sklouznout k tomu, že budeme žít život plný omezení, který nám zajistí oddálení vzniku demence nebo její nepropuknutí. 

Zkuste si vybrat jednu nebo dvě oblasti, kde cítíme, že máme rezervy, ale takové, se kterými v dané životní situaci můžeme a chceme něco dělat. Následně si stanovte cíl zlepšení, ideálně takový, aby byl měřitelný a dosažitelný. 

Pokud jste se dosud vůbec nehýbali, nemělo by být vaším cílem začít chodit 3x týdně na silový trénink. Stanovte si za cíl spíše to, že 2x týdně půjdete na procházku, která bude trvat alespoň 45 minut a půjdete rychlostí minimálně 5km/hodinu. Pokud by to byl příliš ambiciózní cíl, zkuste zařadit krátké pětiminutové protažení každý den. To by mohlo být první seznámení s pravidelným pohybem. 

Naplánujte si konkrétní první krok na konkrétní datum, ať už se jedná o pohyb, změnu jídelníčku nebo preventivní kontrolu u lékaře. 

Praktické tipy pro zdraví mozku 

Tereza Brunerová, odborný konzultant