,,Když bolest i slyšíme'' aneb pečujme o svůj sluch vyhýbáním se rizikovým situacím, dokud je čas.

„Když bolest i slyšíme“

Tento krátký článek vznikl na základě impulsu naší klientky. Téma „Když bolest i slyšíme“ ji zaujalo, neboť sama trpí hyperakuzií, a současně nedoslýchavostí. Požádala nás, abychom dali vědět těm, kdo ještě mohou preventivně zapůsobit na svůj sluch. Kombinace přecitlivělosti na hluk a současné nedoslýchavosti vyvolává opravdu velmi bolestivé stavy. S nimi se posléze pojí druhotné následky, jako je například stres, neuróza, menší schopnost spolupráce, agrese a s nimi související další fyzická onemocnění.

Varování naší klientky není vůbec liché. Stále přibývá těch, kteří mají se sluchem problémy. Docent Aleš Hahn, který jinak pečuje o řadu známých osobností veřejného života, mluví o paradoxu, kdy bolestivou reakcí na konkrétní zvuky trpí nejčastěji právě ti, kteří špatně slyší.

Je skutečně proč se tím zabývat. Sluch dnešního padesátníka je zhruba tak kvalitní, jako byl v 70. či
80. letech 20. století sluch člověka o deset až patnáct let staršího. Jak docent Hahn, jinak přední český otorhinolaryngolog, upozorňuje, existují skrytá nebezpečí, která souvisí s technologickým pokrokem a stoupajícím tzv. akustickým smogem.

(Ne)nošení sluchátek ve tvaru pecek či vyhýbání se pobytu v rizikových místech či prostorách (dlouhodobý pobyt u reprobeden, dílna s kotoučovou pilou, střelnice, letiště apod.) jsou ovlivnitelnými faktory. Avšak vše, co s sebou přináší především život ve městě – sirény, hlasité motorky, rachejtle, stavby a rekonstrukce - sami asi jen těžko změníme či ovlivníme, leda bychom se odstěhovali na samotu u lesa. Při pokusech je změnit riskujeme nežádoucí stres, neurózu a další druhotné následky.

Pečujme tedy pokud možno o svůj sluch vyhýbáním se rizikovým situacím, dokud je čas. Sledujme, které faktory náš sluch ovlivňují, a které z nich můžeme třeba jen trochu změnit. Vyhledávejme ticho. A buďme pamětlivi slov psychosomatika a psychiatra Radkina Honzáka: „Ztráta zraku odděluje člověka od světa věcí, ztráta sluchu od světa lidí. Zatímco nevidomé všichni litují, nedoslýchavým spíše nerozumí“.

Bc. Andrea Sladká, sociální pracovnice a fyzioterapeutka

Zdroj: časopis Téma; www.invarena.cz